Generální advokát P. Cruz Villalón se ve svém stanovisku ve věci C – 511/10 BLC Baumarkt zabýval otázkou jakým poměrem má být stanoven odpočet vstupní DPH v případě pronájmu budovy, ve které se nacházejí jak byty, jejichž pronájem je osvobozen od daně, tak obchodní prostory, jejichž pronájem je předmětem DPH.
V daném případě pronajímatel při stanovení poměrné výše vstupní DPH z výdajů souvisejících výstavbou a provozem budovy použil propočet na základě poměru obratu z pronájmu obchodních prostor vůči obratu z pronájmu bytů. Dle správce daně měla být odpočitatelná částka DPH stanovena podle poměru podlahových ploch obchodních prostor a bytů. Vnitrostátní úprava v daném smyslu stanovovala, že opočitatelnost vstupní DPH se primárně určí na základě objektivního odhadu ekonomického využití, sekundárně podle poměru obratu, a to pouze za předpokladu, že nelze použít jiné ekonomické přiřazení.
Předmětem otázky předkládajícího soudu bylo, zda VI. směrnice (čl. 17(5)(c)) opravňuje členské státy při stanovení výše odpočtu daně nahradit metodou výše obratu za příslušná smíšená plnění jinou metodou, např. poměrem podlahových ploch.
Generální advokát shrnul své úvahy do závěru, že VI. směrnice v zásadě nebrání tomu, aby členské státy v případě vstupní DPH hrazené při výstavbě budovy, jenž bude sloužit ke smíšenému využití, upřednostnily jiné kritérium než kritérium výše obratu za jednotlivá plnění. Nicméně vnitrostátní soud se musí ujistit, že takto zvolené kritérium skutečně vede k zajištění přesnějšího výsledku než kritérium výše obratu.