DAŇOVÁ JUDIKATURA

Tuzemské ani evropské právo neumožňuje subjektu z jiného členského státu při pouhém přesunu místa výkonu podnikatelské činnosti, resp. přesunu místa vedení, do tuzemska uplatnit daňovou ztrátu vzniklou v jiném členském státě.

Zřizovatel je oprávněn v tuzemsku odečíst od svého základu daně ztrátu zahraniční stálé provozovny, neexistuje-li již žádná možnost jejího odpočtu v zahraničí, a to i v situaci, kdy se obecně příjmy stálé provozovny vyjímají v tuzemsku ze zdanění.

Unijní právo v zásadě nebrání tomu, aby mateřské společnosti nebylo umožněno odečíst od základu daně ztráty, které nerezidentní dceřiné společnosti vznikly v obdobích před fúzí. Nicméně pokud mateřská společnost prokáže, že dceřiná společnost vyčerpala možnosti zohlednit ztráty a že neexistují možnosti, aby je ve státě svého sídla uplatnila v budoucích zdaňovacích obdobích buď dceřiná společnost sama, anebo třetí osoba, […]

Směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými společnostmi nebrání ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého se polovina úroků z úvěru, které zaplatila tuzemská společnost spojené společnosti se sídlem v jiném členském státě, připočítává k základu daně tuzemské společnosti. Předmětem sporu byla otázka, zda německá pravidla o nízké kapitalizaci nejsou v rozporu se směrnicí 2003/49/ES o zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými společnostmi. […]