DAŇOVÁ JUDIKATURA

Soudní dvůr EU odpověděl na zajímavou otázku, zda pro účely osvobození od daně v případě poskytování sociálních služeb mají být použity právní předpisy členského státu, ve kterém je poskytovatel služeb usazen, nebo právní předpisy členského státu, v němž jsou tyto služby fakticky poskytovány.

Nejvyšší správní soud odpověděl na otázku, zda lze příjemci plnění vrátit platbu daně, kterou učinil jako zvláštní zajištění daně na depozitní účet poskytovatele plnění podle § 109a ZDPH.

Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem správce daně, že se dluhopis stává dluhopisem až v okamžiku svého vydání, kdy před tímto okamžikem neexistuje ani dluhopis vydaný, ani dluhopis emitovaný.

Nejvyšší správní soud posuzoval otázku, zda může být exekučním titulem vůči členovi zaniklé DPH skupiny vykonatelný výkaz nedoplatků znějící na DPH skupinu a jejího zastupujícího člena, kterým je odlišná osoba, než člen, vůči kterému je vedena exekuce.

Soudní dvůr EU vydal rozsudek k otázce, zda je pojistitel, na kterého je postoupena pohledávka poté, co pojištěnému vyplatí hodnotu nezaplacené pohledávky, oprávněn provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky.

Nejvyšší správní soud judikoval, že Pokyn GFŘ D-24, v němž je stanovena struktura kontrolního hlášení, nebyl způsobilý uložit povinnost neodchýlit se od jím stanovené struktury.

NSS se vyjádřil k možnosti podání formuláře kontrolního hlášení datovou zprávou opatřenou zaručeným podpisem na e-mailovou adresu elektronické podatelny správce daně.

Generální advokát zveřejnil stanovisko k otázce, zda nájem hospodářské budovy sloužící k chovu drůbeže, včetně trvale instalovaného technického zařízení, které je určeno k tomuto chovu (systémy větrání, vytápění, osvětlení, atd.), má být osvobozen od daně jako celek, nebo je nutné pro účely DPH považovat nájem budovy a nájem technického vybavení za samostatná plnění.

Soudní dvůr EU vydal rozsudek zabývající se otázkou, zda odměňování vybraných zaměstnanců za jejich pracovní výkony způsobem bezúplatného poskytování nákupních poukázek představuje poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce.

Soudní dvůr EU se zabýval otázkou, zda lze kupujícímu odepřít nárok na odpočet z nabytí zastavené věci v rámci insolvenčního řízení, a to s odůvodněním, že kupující musel vědět nebo vědět měl, že prodávající z důvodu své platební neschopnosti neuhradí dlužnou daň.