DAŇOVÁ JUDIKATURA

Rozšířenému senátu NSS byla předložena otázka stran vyjasnění, co se rozumí materiálním doručením v případě nedodržení zákonných pravidel pro doručování, tedy v situaci, kdy je doručeno přímo daňovému subjektu namísto jeho zástupci.

NSS se rozhodl položit SDEU předběžnou otázku, zda nemocnice vynakládající náklady na minimální technické a věcné vybavení dle jí uložených zákonných požadavků, jejichž naplnění je podmínkou pro poskytování (osvobozených) zdravotních služeb, má nárok na krácený odpočet u těchto vstupů

Nejvyšší správní soud publikoval rozsudek sbližující stávající dvě linie v rozhodování ve věci zákazu anatocismu. NSS s odkazem na nález Ústavního soudu shledal, že anatocismus je striktně zakázán pouze ve vztahu k daňovému subjektu.

Nejvyšší správní soud provedl na základě kasační stížnosti podané správcem daně posouzení, zda zákonná úroková sazba u úroku z nadměrného odpočtu dle § 254a DŘ (repo sazba zvýšená o 2 procentní body) odpovídala unijní úpravě založené rozsudkem SDEU ve věcech C – 13/18 a C – 126/18 Sole-Mizo.

Druhý senát NSS se rozhodl předložit SDEU předběžnou otázku týkající se správní praxe, dle níž je vůči příjemci zdanitelného plnění uplatňováno ručení za nezaplacenou DPH dodavatelem a zároveň mu je odpírán nárok na odpočet této daně z důvodu zapojení do daňového podvodu. NSS požaduje vyjasnění, zda uvedený postup je v souladu s čl. 205 DPH směrnice (jehož obsahem je možnost zavedení solidárního ručení), ve spojení se zásadou proporcionality.

Soudní dvůr se pozitivně vyjádřil k možnosti žádat o vrácení rozdílu mezi původně neoprávněně uplatněnou základní sazbou daně a zákonnou sníženou sazbou.

Generální advokát publikoval stanovisko k předběžné otázce, kterou iniciovala belgická komora daňových poradců a další subjekty, a jenž se týkala platnosti směrnice 2018/822, kterou se mění směrnice 2011/16 (směrnice DAC6, do tuzemského zákona transponovaná zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní).

RS NSS se vyjádřil k otázce, zda v případě, že daňový subjekt nesplní důkazní břemeno stran prokázání daňové uznatelnosti konkrétního výdaje, a to za situace, kdy není zpochybněno účetnictví (daňová evidence) jako celek, je povinností správce daně stanovit daň podle pomůcek a v rámci toho zohlednit tzv. esenciální výdaje.

První senát shledal názorový nesouhlas s dosavadní judikaturou NSS a rozhodl se položil rozšířenému senátu k posouzení otázku, zda úroky z dluhopisů lze subsumovat pod „úroky z půjček a úvěrů“ dle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, a to s ohledem na možné využití legislativní zkratky „úvěry a půjčky“, jenž je obsažena v § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP.

Soudní dvůr EU publikoval závěry, které mohou přinést prospektivní upřesnění tuzemské legislativy. Soud odpovídal na otázku, zda lze podmínečně upravit uplatnění snížené sazby DPH u služeb renovace a opravy staveb pro bydlení.