Zpracování daňového přiznání je výhradní součástí daňového poradenství a pod živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ nespadá.
Pokud je účetním poradcem chybně zachycen daňový režim příjmů a výdajů při zpracování daňové evidence, což v důsledku vede k nesprávnému zjištění základu daně, jedná se o chybný postup v rámci výkonu živnosti „činnost účetních poradců,…“.
Nejvyšší soud posuzoval otázku, zda činnost účetního poradce v rámci zpracování daňového přiznání k dani z příjmu spadá pod účetní služby nebo se jedná o daňové poradenství. Dotčený účetní poradce na základě smlouvy o provádění účetních prací prováděl pro klienta účetní služby včetně zpracování daňového přiznání k dani z příjmu. Po daňové kontrole správce daně klientovi doměřil daňovou povinnost a vyměřil penále. Předmětem dovolání byl závěr odvolacího soudu, že účetní poradce nezpůsobil klientovi škodu při vedení daňové evidence, ale v rámci zpracování daňového přiznání, s tím, že zpracování daňového přiznání nespadá pod oblast živnosti „činnost účetních poradců“.
Nejvyšší soud uvedl, že při vedení daňové evidence je vždy třeba řešit daňový režim příjmů a výdajů, tudíž daňové a účetního poradenství se v tomto rozsahu překrývají. Nicméně názor prosazovaný účetním poradcem, podle něhož mezi činnosti, z nichž sestává vedení daňové evidence, náleží též zpracování daňového přiznání, správný není. Zpracování daňového přiznání pro jiný subjekt náleží do oblasti daňového poradenství, neboť jde o činnost, při níž se bezprostředně uplatní „poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní“ ve smyslu ustanovení § 1 písm. a) zákona o daňovém poradenství, což lze také dovodit z § 7b ZDP.
Nejvyšší soud však nesdílel závěr odvolacího soudu, že k pochybení účetní došlo v rámci zpracování daňového přiznání. Jak bylo výše uvedeno, chybné zachycení příjmů a výdajů při zpracování daňové evidence vede v důsledku k nesprávnému zjištění základu daně. V daném ohledu tedy chyba daňové evidence se při přenesení údajů do daňového přiznání projeví jak v případě, že tento přenos provede daňový subjekt sám, tak i v případě, že tento úkon učiní přímo účetní poradce, který daňovou evidenci sestavil. Příčinou škody proto bude v takovém případě pochybení v postupu, který spadá pod oblast živnosti „činnost účetních poradců …“. Chyba v daňovém přiznání však v daném případě mohla být způsobena až při řešení dalších, s vedením daňové evidence již přímo nesouvisejících daňových otázek, jako např. až dodatečnými úpravami při zjišťování konečného daňového základu, nesprávnou aplikací daňových sazeb či manipulací s nimi, aplikací určité daňové strategie přesahující dané účetní období apod. Tyto činnosti již do živnosti „činnost účetních poradců…“ nespadají. Nakonec pak mohlo k chybě dojít i při samotném přepisu, respektive přenosu údajů z daňové evidence do daňového přiznání, chyba mohla být způsobena také při aktu podávání přiznání, při komunikaci se správcem daně, případně dokonce při zastupování v daňovém řízení. I v tomto případě jde již o pochybení ve sféře, která do živnosti účetního poradenství nenáleží.
Soud tedy uzavřel, že bez vyhodnocení, zda nesprávnost obsažená v daňovém přiznání věcně spočívá v pochybení, k němuž došlo již při vedení daňové evidence, či v pochybení při činnostech, které vedení daňové evidence překračují, nelze náležitě posoudit, zda byla škoda způsobena činností náležející do sféry účetního poradenství či do oblasti vyhrazené poradenství daňovému.
32 Cdo 4092/2014