PRONÁJEM PROSTOR A MÍST K PARKOVÁNÍ VOZIDEL SPOLU S PRONÁJMEM BYTOVÝCH/NEBYTOVÝCH JEDNOTEK

C - 173/88 Henriksen
ze dne 13. září 1989

Nájem  míst k parkování vozidel, který je úzce spjat s hlavním nájmem nemovitosti, jenž je sám od DPH osvobozen, představuje osvobozené plnění.
Výraz „prostory a místa k parkování vozidel“ zahrnuje pronájem všech míst označených k parkování vozidel, včetně uzavřených garáží. 

Dánský podnikatel Henriksen pronajímal soubor garáží, které postavil v souvislosti s výstavbou skupiny řadových rodinný domů. Některé z garáží pronajímal obyvatelům řadových domů, zbývající dalším osobám žijícím v sousedství. Bloky garáží se sestávaly ze dvou budov, kdy každá z nich obsahovala několi garáží. Každá garáž tvořila samostatný objekt se samostatným vchodem, odděleným od dalších garáží zdí. Podnikatel považoval pronájem garáží za osvobozené plnění – pronájem nemovitého majetku. Správce daně doměřil daň s odůvodněním, že se jedná o pronájem prostor a míst k parkování vozidel, který dle čl. 13B(b)(2) nemůže být považován za osvobozené plnění.

Národní soud postoupil SDEU žádost o posouzení předběžné otázky, zda:
– v případě pronájmu dotčených garáží vzniká povinnost uplatnit daň?
– pokud ano, mohou členské státy osvobodit pronájem takovýchto prostor a míst k parkování?

Pan Henriksen v řízení tvrdil, že výraz „prostory a místa k parkování vozidel“ zahrnuje pouze otevřená stání pro krátkodobé parkování vozidel, naopak dánská strana byla názoru, že tento výraz zahrnuje jakékoliv místo pro umístění a zaparkování motorových vozidel, bez ohledu na to zda je otevřené, uzavřené nebo umístěné v budově. K uvedenému Soudní dvůr konstatoval, že formulace „kromě … prostor a míst k parkování vozidel“ zavádí výjimku z osvobození dle čl. 13B(b)(2), a tudíž tyto transakce spadají pod obecný režim DPH. Toto ustanovení nemůže být tudíž interpretováno restriktivně ve smyslu, že zahrnuje pouze otevřená stání pro krátkodobé parkování vozidel. Nicméně je nutné zmínit, že termín „pacht nebo pronájem nemovitého majetku“ zahrnuje kromě pronájmu majetku, který je hlavním předmětem plnění, i pronájem veškerého majetku, jenž je mu přidružený. Tudíž pronájem prostor a míst k parkování vozidel nemůže být vyjmut z režimu osvobození  tam, kde tento pronájem je úzce spjat s pronájmem nemovitého majetku, který slouží pro jiné účely, takový jako je pronájem bytových nebo komerčních prostor, jenž je sám o sobě osvobozeným plněním, jedná li se o pronájem způsobem, kdy tyto dva pronájmy tvoří jednu ekonomickou transakci. Tomu tak je, jestliže parkovací místo a nemovitý majetek, který má sloužit pro jiné účely, jsou součástí jednoho celku, a dále jestliže jsou oba majetky pronajaty jednomu nájemci stejným vlastníkem. Tudíž odpovědí na první otázku musí být, že čl. 13B(b)(2) směrnice musí být vykládán ve smyslu, že výraz „prostory a místa k parkování vozidel“ zahrnuje pronájem všech míst označených k parkování vozidel, včetně uzavřených garáží, nicméně takovýto pronájem nemůže být vyjmut z osvobození od daně, jestliže tento pronájem je úzce spjat s pronájmem nemovitého majetku, který slouží pro jiné účely, a jenž je sám o sobě osvobozeným plněním.
K druhé otázce SDEU uvedl, že poslední pododstavec čl. 13B(b)(2) směrnice, který zní „členské státy mohou uplatňovat další vynětí nad rozsah tohoto osvobození“ znamená, že ačkoliv členské státy mohou vymezit předmět osvobození poskytnutím dodatečných osvobození, nemohou osvobodit transakce, které jsou vyjmuty z tohoto předmětu osvobození. Z toho plyne, že členské státy jsou povinny uplatnit DPH na „pronájem prostor a míst k parkování vozidel“, který nespadá pod osvobození, jak je interpretováno výše v odpovědi na první otázku. Jinými slovy členské státy nejsou oprávněny osvobodit pronájem prostor a míst k parkování vozidel, pokud se nejedná o pronájem,jenž je úzce spjat s pronájmem nemovitého majetku, který slouží pro jiné účely, jenž je sám osvobozený od DPH.

Doplňující informace:
Související rozsudky: C – 102/08 Salix
Zákonná úprava EU: čl.2(1) a čl.135(1)(l) a (2) DPH směrnice 2006/112/ES
Tuzemská zákonná úprava: §2(1) a §56 zák. č. 235/04 Sb., o DPH

C – 173/88 Henriksen