Základ daně dodaného zboží obchodníkem je tvořen vším, co představuje jím obdržené protiplnění za dodané zboží, tj. do základu daně vstupuje jak kupní cena hrazená zákazníkem, tak částka hrazená výrobcem po předložení kupónu obchodníkem.
Způsob úhrady části prodejní ceny zboží, pokud obchodník obdrží část ceny od třetí strany a ne od zákazníka, není pro stanovení výše základu daně zboží dodaného obchodníkem relevantní.
Britský prodejce společnost Yorkshire Co-operatives poskytovala při prodeji konkrétního zboží slevu z jeho původní ceny, a to zákazníkům, kteří při nákupu předložili slevové kupóny, jenž vydávali různí výrobci uvedeného zboží. Yorkshire nakupovala zboží od výrobců za původní cenu. Kupóny byly výrobci poskytovány zákazníkům buď přímo nebo prostřednictvím reklamních akcí v mediích. Zákazník v případě předložení slevového kupónu uhradil společnosti Yorkshire původní cenu zboží sníženou o jmenovitou hodnotu kupónu. Přijaté kupóny Yorkshire vracela výrobcům, kteří kupóny emitovali, k jejich zpětnému proplacení. Na základě předložení kupónů výrobci poskytovali Yorkshire částku odpovídající nominální hodnotě předložených kupónů, jenž korespondovala se slevou, kterou společnost Yorkshire poskytla při prodeji zboží. Výrobci nevystavovaly Yorkshire dobropisy na původní dodávky zboží. Yorkshire stanovovala základ daně jí prodaného zboží ve výši skutečné prodejní ceny hrazené zákazníkem, plus částky obdržené od výrobců, tj. základ daně se rovnal běžné prodejní ceně zboží. Na základě rozsudku SDEU C – 317/94 Elida Gibbs společnost Yorkshire požadovala vrácení přeplatku DPH za období 1974 až 1996 s odůvodněním, že pouze částka placená zákazníkem představovala úplatu za jí dodané zboží, kdy částka obdržená Yorkshire od výrobců představovala vratku nebo slevu poskytnutou jí výrobci z původní prodejní ceny. Částky obdržené od výrobců neměly být tudíž dle jejího názoru zahrnuty v základu daně jí prodaného zboží. Navíc protože výrobci nevystavovali dobropisy, nevznikala Yorkshire v této souvislosti povinnost upravit nárok na původně jí uplatněný odpočet daně na vstupu, ani povinnost provést v daňovém přiznání jakoukoliv kompenzační úpravu. Britský správce neuznal požadovaný nárok na vrácení daně s odůvodněním, že Yorkshire chybně interpretovala závěry uvedeného rozsudku C – 317/94.
Na základě podané žaloby byla položena otázka, zda mají být čl. 11A(1)(a) a 11C(1) vykládány ve smyslu, že základ daně prodejce Yorkshire je tvořen:
– částkou hrazenou zákazníkem, nebo
– částkou hrazenou zákazníkem plus částkou obdrženou od výrobců?
V případě, že je základ daně stanoven dle první varianty, zda je prodejce prostřednictvím daňového přiznání povinen upravit odpočet daně na vstupu z jemu dodaného zboží výrobci v případě, kdy výrobci nevystavovali dobropisy odpovídající částce náhrady jimi poskytnuté?
K první otázce SDEU uvedl, že základ daně dodaného zboží společností Yorkshire je tvořen vším, co představuje protiplnění za dodané zboží, tj. do základu daně vstupuje jak kupní cena hrazená zákazníkem, tak částka uhrazená společnosti Yorkshire výrobci, poté co jim společnost předložila kupóny k proplacení. Jak Soud dříve citoval v rozsudku C – 427/98 Komise vs Německo, výrobce může být v transakci mezi prodejcem a zákazníkem považován za třetí osobu a platba, kterou výrobce poskytuje prodejci za zboží prodejcem dodané konečnému spotřebiteli, tvoří část úplaty obdržené prodejcem za jím prodané zboží. Způsob úhrady části prodejní ceny zboží, kterou prodejce obdrží od třetí strany a ne od zákazníka, kterému je zboží dodáno, není pro stanovení výše základu daně na straně prodejce relevantní. Kupón předložený prodejci zákazníkem zakládá prodejcovo právo na obdržení náhrady od výrobce ve výši slevy, poskytnuté prodejcem konečnému zákazníkovi. Částka reprezentovaná jmenovitou hodnotou kupónů tvoří pro prodejce majetkovou hodnotu, jenž realizuje na základě jejich předložení výrobci, proto kupóny jako takové musí být považovány, v míře jejich hodnoty, za platební prostředek. Základ daně prodejce je tudíž tvořen jak částkou hrazenou zákazníkem, tak částkou obdrženou prodejcem od výrobců. Z uvedeného důvodu není nutné odpovídat na druhou otázku položenou národním soudem.
Doplňující informace:
Související rozsudky: C – 317/94 Elida Gibbs, C – 427/98 Komise vs Německo
Zákonná úprava EU: čl. 73 DPH směrnice 2006/112/ES
Tuzemská zákonná úprava: §36 zák. č. 235/04 Sb., o DPH
C – 398/99 Yorkshire Co-operatives