MÍRA AKTIVITY SPRÁVCE DANĚ VE VZTAHU K ZAJIŠTĚNÍ ÚČASTI SVĚDKA NA VÝPOVĚDI

5 Afs 24/2010 - 117 / 9 Afs 181/2014 - 34 / 9 Afs 71/2019 - 32
ze dne 26. ledna 2011 / ze dne 21. května 2015 / ze dne 13. června 2019

Při zajištění účasti svědka na výpovědi by měl správce daně vyvinout jistou míru aktivity.
Pokud se svědek nenachází na adrese trvalého bydliště, avšak v průběhu řízení byla zjištěna jeho další možná adresa, je povinností správce daně prověřit i tuto známou adresu a pokusit se svědka kontaktovat.
Správce daně by měl taktéž prověřit informace, které mu o možném pobytu svědka sdělí sám daňový subjekt.

V uvedených sporech byla mimo jiné posuzována otázka, do jaké míry je správce daně povinen vyvinout úsilí o zjištění místa pobytu svědka za účelem jeho předvolání k podání svědecké výpovědi v případě, že se svědek nenachází na adrese svého trvalého bydliště.

V rozsudku 5 Afs 24/2010 – 117 dožádaný finanční úřad správci daně sdělil, že svědek by se měl zdržovat na konkrétní adrese (navíc na adrese, ze které byl svědek naposledy předvoláván a kde předvolání k výslechu naposledy převzal).
NSS správci daně vytkl, že byla-li v odpovědi na dožádání sdělena další možná adresa svědka, a to navíc adresa, na které si svědek převzal doručovanou písemnost, bylo povinností správce daně prověřit i tuto známou adresu a pokusit se svědka předvolat. Pokud tak správce daně neučinil, dopustil se vady řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

V rozsudku 9 Afs 181/2014 naopak NSS odmítl námitky žalobce, neboť se v dané věci jednalo o situaci odlišnou, než která byla předmětem rozsudku 5 Afs 24/2010. V daném případě správci daně nebyla známá žádná další adresa, na které by se mohly relevantní osoby zdržovat, a nebyla sdělena ani ze strany dožádaného finančního úřadu či stěžovatelky. Z  judikátu 5 Afs 24/2010 pak dle NSS nelze dovodit požadavek na větší procesní aktivitu finančních orgánů.

V rozsudku 9 Afs 71/2019 NSS nejprve krajský soud správci daně vytkl, že neprovedl výslech svědka, byť byl správcem daně předvolán, ale nedostavil se. V následném řízení správce daně vydal rozhodnutí o předvedení a příslušný policejní orgán sdělil, že předvedení není možné realizovat, neboť svědek se na adrese trvalého bydliště již několik let nezdržuje a adresa jeho současného pobytu není známa. Krajský soud následně aproboval, že provedení svědecké výpovědi nemohlo být přes využití všech možností dle § 100 DŘ provedeno pro svědkovu nekontaktnost. Stěžovatelka v kasační stížnosti namítala, že správce daně odmítl provést navržený důkaz dovyslechnutím svědka, a že se spokojil pouze s opakovaným předvoláním a pokusem o předvedení.
NSS se ztotožnil se závěrem krajského soudu, kdy uvedl, že správce daně by měl (i nad rámec využití institutů předvolání a předvedení dle § 100 odst. 1 a2 DŘ) vyvinout při zajištění účasti svědka na výpovědi jistou míru aktivity. Pokud se svědek nenachází na adrese trvalého bydliště, avšak v průběhu řízení byla zjištěna jeho další možná adresa, je povinností správce daně prověřit i tuto známou adresu a pokusit se svědka kontaktovat. Správce daně by měl taktéž prověřit informace, které mu o možném pobytu svědka sdělí sám daňový subjekt, např. telefon, e-mail nebo způsob, jak svědka daňový subjekt v minulosti kontaktoval.

Doplňující informace:
Sbírka rozhodnutí: NE
Rozšířený senát: NE
Zákonná úprava: § 96 a § 100 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád

5 Afs 24/2010 – 117 / 9 Afs 181/2014 – 34 / 9 Afs 71/2019 – 32